Hodnocení exekutivních funkcí u dětí (BRIEF) – Recenze metody

Vzhledem k nedostatečným důkazům o faktorové struktuře BRIEF, a tudíž i o možnostech interpretace jednotlivých skórů, a kvůli chybějícím českým normám doporučujeme využívat BRIEF v běžné diagnostické praxi pouze ve velmi omezených aplikačních oblastech. Dle našeho názoru může být metoda BRIEF užitečná pouze jako nástroj pro prvotní screening potenciálního narušení exekutivních funkcí. Výsledky by ale měl být interpretovány nanejvýš obezřetně a informace získané administrací BRIEF by měly být vždy dávány do souvislosti s dalšími zdroji informací získaných během vyšetření. Rozhodně ale nelze BRIEF považovat za ukazatel kvality exekutivních funkcí v jednotlivých doménách fungování. Pro účel jednoznačnější interpretace výsledků BRIEF je nezbytné provést důkladnější českou standardizaci zahrnující sestavení norem reflektujících demografické charakteristiky České republiky. Je také nutné získat důkazy o validitě BRIEF a invarianci metody pro různé skupiny. Vzhledem k již publikované druhé verzi metody (BRIEF-2; Gioia et al., 2015) je ale otázkou, zda by nebylo vhodnější zohlednit uvedené prvky spíše v případné standardizaci této nové verze.

Dotazník interpersonálních hodnot (SIPO) – Recenze metody

Dotazník interpersonálních hodnot SIPO je snadným nástrojem, jehož administrace je velmi krátká a vyhodnocování pomocí šablon je jednoduché. Na druhou stranu manuál k dotazníku SIPO neposkytuje skoro žádné údaje ke kvalitnímu zhodnocení jeho psychometrických vlastností. Hlavním nedostatkem jsou chybějící důkazy validity a reliability. Dalším problémem jsou také nedostatečné informace k používaným normám, které mohou být pro účel testování neadekvátní nebo zastaralé. Pokud se psychometrickými vlastnostmi dotazníku SIPO Mikšík někdy zabýval, rozhodně nejsou tato data snadno dostupná běžnému uživateli testu. Vzhledem ke všem těmto nedostatkům nelze doporučit dotazník SIPO k praktickému používání. Za současného stavu, lze dotazník SIPO použít maximálně k výzkumným účelům, přičemž výzkumník by měl být obezřetný ke všem slabým místům metody.

Krátký inteligenční test: recenze metody

Recenze metody (bez abstraktu)

Test paměti a učení – Druhé vydání (TOMAL-2) – Recenze metody

Celkově TOMAL–2 představuje kvalitní nástroj pro posouzení paměti. Psychometrické zpracování české adaptace je vysoce nadprůměrné a příkladné. Přímý konkurent TOMAL–2 na českém trhu, Wechslerova paměťová škála WMS–III, disponuje pouze americkými, a navíc zastaralými normami (Wechlser, 1999). Její kratší verze, Wechslerova zkrácená paměťová škála WMS–IIIa (2011), sice české normy má, ale jejich kvalita je bohužel nízká (podrobněji viz Hlavová & Rosická, 2018). WMS–IIIa navíc představuje spíše screeningový nástroj, který nemůže nahradit komplexnější vyšetření paměti (Mitrushina a kol., 2005). Česká adaptace Wechslerovy paměťové škály WMS–IV, která je revizí WMS–III a řeší řadu jejích omezení (viz Groth-Marnat & Wright, 2016), se momentálně nepřipravuje (S. Ježek, osobní komunikace, 14. října 2019). Domnívám se, že TOMAL–2 lze doporučit jako momentálně nejkvalitnější test paměti na českém trhu, a to pro použití v oblasti neuropsychologie a v oblastech klinické, školní a poradenské psychologie.

Dotazník Strategií zvládání stresu (SVF-78) – Recenze metody

Domnívám se, že v současné podobě není metoda vhodná pro autory zamýšlené účely – pro srovnávání skupin v oblasti psychologie zdraví, psychologie nemoci a pracovní psychologie, individuální diagnostiku sami autoři nedoporučují kvůli nedostatku validizačních studií. Obzvláště užití v pracovní psychologii mi přijde problematické, vzhledem k nejasnému teoretickému základu a absenci validizačních studií by byla práce s metodou v tomto kontextu neoprávněná a neetická. Sami autoři navíc upozorňují na nebezpečí záměrného zkreslování výsledků a metoda neobsahuje žádný lži-skór, její využití by tak nemuselo mít ani přílišnou výpovědní hodnotu. V českém prostředí jsou navíc problémem zahraniční normy. Metodu tak doporučuji raději pouze pro výzkum, minimálně do doby, než bude stát na pevnějších teoretických základech a bude prokázána její validita. Zajímavou cestou v tomto směru může být přístup Balcara, Trnky a Kušky (2011), kteří se nalezenou faktorovou strukturu české verze dotazníku pokusili poměrně úspěšně interpretovat pomocí Lazarusova transakčního modelu stresu.

Podpora nulové hypotézy a její miskoncepce v psychologii: Teoretické představení testování ekvivalence

Tento teoretický článek představuje způsoby, kterými lze statisticky argumentovat ve prospěch nulové hypotézy. Představuje čtyři způsoby, které lze využít k testování ekvivalence: metoda dvou jednostranných testů (TOST), p-hodnotu druhé generace (SGPV), Bayesův faktor (BF) a oblast praktické ekvivalence (ROPE). Článek je doplněn o praktické ukázky možných výsledků TOST. Součástí článku je také nezbytné objasnění logiky testování hypotéz a p-hodnoty a kritická analýza výhod a nevýhod popsaných postupů.

Barevný test cesty pro děti: Recenze metody

Barevný test cesty pro děti je screeningovou metodou určenou pro měření pozornosti dětí ve věku od 5 do 7 let. Test lze využít také jako součást diagnostiky školní zralosti. Kromě pozornosti lze usuzovat rovněž na vizuálně prostorovou orientaci dítěte. Jedná se o novou metodu vyvinutou v České republice, která je inspirována široce užívanou neuropsychologickou metodou Test cesty (Trail Making Test; TMT). Informace poskytnuté k validitě a reliabilitě hodnotíme jako adekvátní, nicméně k těmto oblastem by dle našeho názoru bylo vhodné doplnit více důkazů. Barevný test cesty pro děti je podle nás vhodným nástrojem pro zamýšlené účely, avšak nízký skór v testu nelze s aktuálními normami nijak blíže interpretovat a měl by tedy sloužit pouze jako doporučení pro komplexnější diagnostiku pozornosti.

Editorial 14. čísla

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,máme to potěšení opět ohlásit vydání nového čísla časopisu Testfórum. Toto číslo považujeme za obsahově velmi bohaté a potěší zvláště ty z vás, které zajímají recenze psychologických metod. V aktuálním čísle naleznete závratných osm recenzí metod a jeden teoretický článek o problematice hledání podpory pro nulovou hypotézu.

Multimotivační mřížka – Recenze metody

Multimotivační mřížka má zajímavý potenciál, výhodou je například nízké riziko zfalšovatelnosti výsledků, dále rychlá a snadná administrace i vyhodnocení a také malý vliv examinátora na skórování (vysoká shoda posuzovatelů), což nebývá u projektivních metod standardem. Z pohledu testované osoby je výhodou také atraktivita podnětového materiálu a nízké nároky na kognitivní schopnosti. Nicméně metoda nedosahuje standardů psychologického testování v otázkách validity a reliability a její poslední vydání z roku 2000 nereflektuje závěry výzkumů z posledních let. Navíc ji nelze kvůli chybějící české adaptaci a odpovídajícím normám využít v tuzemském kontextu. Ve svojí současné podobě, kterou je pouze český překlad, je dle mého názoru pro české psychology akceptovatelná maximálně v rámci diagnostického rozhovoru, kdy reakce probanda na obrazové podněty mohou být doplněny otázkami examinátora, a mohou tak doplnit celkový klinický obraz v rámci individuálního poradenství.

Test pozornosti d2-R – Recenze metody

Aktuálna revidovaná verzia testu d2 je nepochybne zlepšením oproti verzií pôvodnej, recenzovanej Gabrhelom (2014) a Krausom (2015). Zvýšením počtu znakov na jeden riadok zo 47 na 57 sa podarilo vyhnúť efektu stropu a priniesť tak viac informácií o skúmaných osobách. Rovnako je potrebné oceniť skrátené a zrozumiteľnejšie inštrukcie, ktoré sa pravdepodobne prejavili v menšej chybovosti z dôvodu neporozumenia. Nová verzia tiež priniesla zjednodušené vyhodnotenie, vďaka ktorému je rovnako možné vyhnúť sa chybám na strane administrátora a v neposlednom rade rozšírila príručku o dôležité informácie o validite, vývoji testu a jej súčasťou je množstvo odkazov na výskumné štúdie. Vo všeobecnosti ale ide o použiteľnú metódu, s vysokou reliabilitou a s dostatočne veľkou štandardizačnou vzorkou (N = 4024). Jej výsledky je však potrebné brať vzhľadom k uvedeným nevýhodám s rezervou a údaje prípadne doplniť z iných zdrojov, z ktorých je možné získať informácie o selektivite a koncentrácií pozornosti.