Ochrana osobních údajů v systémech autonomního řízení. Co je nezbytné pro bezpečné fungování a jak toho dosáhnout?

Autoři se zabývají problematikou ochrany osobních údajů v systémech autonomního řízení představujících celé ekosystémy dílčích vzájemně komunikujících prvků a různorodých spolupracujících entit. Při provozu těchto systémů dochází k přenosu a zpracování obrovského množství dat, mezi kterými lze nalézt i řadu významných osobních údajů, které lze zpracovávat pouze v souladu s právními předpisy. V první části článku jsou tak obecně popsány systémy autonomního řízení, specifikace jejich prvků a představení klíčových hráčů, kteří se podílejí na vytváření nebo dalším zpracování těchto dat. Dále jsou rozpracovány jednotlivé kategorie osobních údajů, se kterými budou předmětné systémy autonomního řízení pracovat nebo v nichž se budou nalézat. Stěžejní částí je pak návrh řešení přístupu k ochraně osobních údajů napříč celým ekosystémem s využitím principů privacy by design a privacy by default. V neposlední řadě se autoři zabývají dílčími právními oblastmi jako je kybernetická bezpečnost a ochrana soukromí v elektronických komunikacích, které v souvislosti s problematikou autonomního řízení nemohou být opomenuty.

Vybrané aspekty práva na spravodlivý proces a automatizácia rozhodovania

S rozvojom technológií môžeme pozorovať aj ich prienik to oblasti justície, kedy v súčasnosti zastávajú rôzne pomocné analytické funkcie. Do akej miery môžeme túto pozíciu technológií v súdnej sieni rozširovať závisí nie len na vývoji technológií ale aj rámca, ktorý nastavuje právo. Pre súdne rozhodovania je rámec akýchkoľvek možných inovácií nastavený primárne právom na spravodlivý proces. Táto práca sa preto zameriava na posúdenie vplyvu automatizácie súdneho rozhodovania na včasnosť, či na prístup k súdu. Ďalej práca rozoberá aj nezaujatosť a nestrannosť, spolu s predstavením technických aspektov tohto problému, verejnosti a záverom sa venuje zostatkovým právam, z ktorých je najväčší priestor venovaný právu na odôvodnené rozhodnutie. Tieto aspekty potom spoločne tvoria právo na spravodlivý proces, s ktorým musí byť akákoľvek forma automatizácie v súlade.

Síťová analýza v právu: Síťové metody a jejich využití pro získávání a vyhledávání právních informací

Tento článek si dává za cíl přinést přehled využití metod síťové analýzy v právu a diskutovat využití těchto metod pro vyhledávání právních informací. Za tímto účelem obsahuje teoretický základ fungování síťové analýzy, těžiště článku však leží spíše v kategorizaci způsobů využití této metody při aplikaci na právní prameny. Účelem přehledu je pak zdůraznit odlišnosti této metody od ostatních statistických metod a zejména vyzdvihnout její výhody. Na základě těchto závěrů pak autorka diskutuje vhodnost využití síťových metod pro jednodušší a obecně přístupnější vyhledávání právních informací a navrhuje některé konkrétní metody, jak by síťová analýza mohla pomoct v práci s právními informacemi.

Pokyny Evropské komise k čl. 17 – kritické úvahy k uplatnění v praxi

Článek se zabývá pokyny Evropské komise k uplatňování čl. 17 směrnice (EU) 2019/790 uvedenými ve Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě COM(2021) 288 final ze dne 4. 6. 2021. Zkoumá jednotlivé aspekty pokynů a na praktických případech se snaží znázornit jejich možné aplikační problémy. Rovněž tak srovnává obsah pokynů s návrhem novely autorského zákona a občanského zákoníku, kterou by měla být výše uvedená směrnice implementováno do českého práva.

Přehled aktuální judikatury I/2021

Krátké anotace aktuálních rozhodnutí v oblasti práva ICT.

Co nás čeká v právní úpravě využívání obnovitelných zdrojů energie?

Zimní balíček legislativy EU v oblasti energetiky pod názvem „Čistá energie pro všechny Evropany“ přináší na pole právní úpravy podpory využívání obnovitelných zdrojů energie řadu novinek. Díky němu tak po letech stagnace český zákonodárce zřejmě připraví řadu legislativních změn s potenciálem značně zamíchat českou energetikou. V první části tohoto článku se zabývám evropskou legislativou v této oblasti z pohledu podpory využívání obnovitelných zdrojů energie a rozebírám nové instituty energetického práva, kterým dá nová úprava vzniknout. V další části se pak věnuji české transpozici předmětného sekundárního práva, a to novele zákona o podporovaných zdrojích energie a věcnému záměru nového energetického zákona. Posuzuji splnění cílů stanovených unijní legislativou a zejména potenciál k výraznému navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na energetickém mixu a tím snížení negativních dopadů lidské činnosti na globální klima. Závěrem podrobuji navrhované změny kritickému hodnocení.

Ochrana soukromí v česko-slovenských chytrých karanténách

Technologická vyspělost obecné populace je vysoká, což vládám umožnilo využít moderních technologií v boji proti koronaviru. Článek se zaměřuje na oficiální chytré karantény v České a Slovenské republiCE, které popisuje a analyzuje z pohledu práva na soukromí a ochranu osobních údajů. Největší zjištěné problémy se týkají nedostatečnosti aplikovatelných právních rámců a také proporcionality využitého řešení. V obou případech přitom šlo o problémy, kterým se bylo možné vyhnout.

Varování NÚKIB v systematice zákona o kybernetické bezpečnosti a možnosti jeho zohlednění v zadávacím řízení

Článek se nejprve zabývá pojmovou nejednotností a používáním slova „opatření“ v systematice zákona o kybernetické bezpečnosti, tak aby nedocházelo k záměně těchto jazykově velice podobných institutů. Po jasném vymezení názvosloví a charakteru jednotlivých opatření je detailně pojednáno o institutu varování, který je v mezinárodním srovnání poměrně specifický. Klade totiž vysoké nároky na samostatnou činnost povinných osob, díky čemuž však umožňuje vhodně stupňovat bezpečnostní opatření povinných osob, a tak efektivně reagovat na kyberbezpečnostní hrozby různé intenzity. Dále je prakticky pojednáno o problematickém promítnutí performativních pravidel práva kybernetické bezpečnosti a vysoce formalizovaných administrativních pravidel zadávání veřejných zakázek. Po vysvětlení správného zohlednění varování veřejnými zadavateli jsou v souladu s podpůrnými materiály NÚKIB a aktuální rozhodovací praxí předestřeny také způsoby, jakými lze v různých fázích zadávacího řízení obsah varování promítnout do předmětu veřejné zakázky.