Kovářová. H. (2020). Komenský ve sběratelství. Katalog vybraných komenián ze sbírky Muzea Komenského v Přerově

-

Cesta k inkluzivní škole

Cíle. Od září 2016 platí v českých školách tzv. inkluzivní novela, tedy vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Cílem studie je přinést detailní pohled na to, čím prošly školy, které se dají označit za inkluzivní. Případová studie proměny tří škol popisuje průběh transformace ve třech odlišných kontextech. Metody. Na základě měření byly vybrány tři nejinkluzivnější školy. Zdrojovými daty výzkumu byly narativní a polostrukturované rozhovory se současnými i bývalými řediteli vybraných škol, jejich zástupci, některými učiteli, asistenty, rodiči anebo zástupci zřizovatele. K analýze dat byla použita interpretativní fenomenologická analýza. Výsledky. Předpokladem pro vznik inkluzivních škol bylo transformující vedení charismatických ředitelů. Pohledem aktérů škol vzniká inkluzivní škola díky vizi, charismatickému leadershipu, hodnotovým postojům, dobré komunikaci a spolupráci vedení s učiteli, učiteli mezi sebou a školy s rodiči a s odborníky. Aktéři inkluzivních škol prožívali hledání smyslu a společných hodnot, vztah ke komunitě – společenství pospolitosti. Pro průběh transformace bylo důležité získat důvěru rodičů a veřejnosti, vytvořit podmínky pro respektování potřeb a odlišností každého dítěte. K tomu bylo potřeba získat dostatečné finanční prostředky, tvrdě a poctivě pracovat, vzdělávat se a konzultovat. Závěry. Oblasti, které respondenti významně prožívali při proměně školy, odpovídají klíčovým pilířům inkluzivity. K některým aspektům inkluze jako modifikace a diferenciace výuky, didaktické strategie a školní výsledky se školy teprve blíží nebo je nepovažují za prioritní, protože byly zmiňovány jen okrajově nebo vůbec.

Pedagogický výzkum a vzdělávací politika – jak dál?

-

Hodnocení vzdělávacího přínosu škol pomocí přidané hodnoty: srovnání čtyř evropských zemí

Cílem práce je na základě porovnání situace ve čtyřech evropských vzdělávacích systémech (Anglie, Francie, Norsko, Polsko) poukázat na možnosti, ale i rizika spojená s evaluací škol na základě přidané hodnoty. Metody. Přístupy jednotlivých zemí jsou porovnány podle předem určeného souboru kritérií. Zdrojem dat je technická dokumentace o modelech přidané hodnoty, webové portály pro zveřejňování výsledků a texty o vývoji modelů a využívání dat o přidané hodnotě. Výsledky. Preferovaným zdrojem dat pro výpočet přidané hodnoty jsou standardizované testy či zkoušky. Dostupnost dat ovlivňuje volbu vzdělávacího stupně, hodnocených vzdělávacích oblastí (předmětů) i zařazení kontextových proměnných. Při zveřejňování přidané hodnoty země brání otevřenému srovnávání škol, netvoří žebříčky a přiznávají statistickou nejistotu spojenou s měřením. Informace o přidané hodnotě slouží jako zpětná vazba školám. Závěry. Indikátory přidané hodnoty jsou spravedlivým ukazatelem vzdělávacího přínosu škol, s jejich zaváděním jsou však spojena rizika jako vynechání důležitých proměnných kvůli nedostupnosti dat, nedostatek odborných kapacit pro implementaci a rozvoj metody a malá využitelnost pro zlepšování kvality vzdělávání.

Intervence české vzdělávací politiky ve vztahu k výzkumně doloženým poznatkům a doporučením: případ požadavků na kvalifikaci učitele

Cílem studie je analýza přístupu české vzdělávací politiky ke kvalifikačním požadavkům na vstup do učitelské profese v souvislosti s aktuálně projednávanou novelou zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, a zejména jejím kontroverzním § 9a odst. 1, který otevírá učitelskou profesi vysokoškolsky vzdělaným odborníkům bez pedagogické kvalifikace. Na případu legislativního procesu v daném tématu je dokumentován a analyzován přístup české vzdělávací politiky k profesi učitele v kontextu vztahů vrcholné decizní sféry k výzkumným zjištěním, mezinárodním trendům a strategiím relevantním pro kvalitu učitelů v 21. století. Zkoumání uvedeného případu vzdělávací politiky je založeno na metodologii desk research. Klíčové zdroje dat představují dokumenty: legislativní (různé verze novely – sněmovní a senátní tisk novely, pozměňovací návrhy, stenozápisy z jednání obou komor Parlamentu ČR), dokumenty odborné a strategické (na národní i evropské úrovni), MŠMT, stanoviska důležitých aktérů a tiskové zprávy (profesní asociace, odborníci, neziskové organizace, příspěvky na sociálních sítích), mailová komunikace jedné z autorek příspěvku s poslanci a senátory. V diskusi výsledků jsou kriticky reflektovány obsah a způsob zdůvodňování devalvace kvalifikačních požadavků na učitele ze strany politiků. Je zhodnocena relevance a korektnost hlavních důvodů prezentovaných předkladatelem novely – MŠMT a dalšími klíčovými aktéry legislativního procesu. Dále míra využití relevantních výzkumných dat a doporučení v procesu tvorby návrhu a politického rozhodování v otázce zákonných požadavků na kvalifikaci učitele.

Výzkum, experti a politici – podivuhodný život ideje inkluzivního vzdělávání v ČR

Vliv poznatků pedagogického výzkumu na politické rozhodnutí je vždy zprostředkovaný a působí, pokud ho jednoznačně legitimizuje. Legitimita rozhodnutí je dána silnými „kognitivními základy“, tj. přesvědčivostí poznatků, které jsou politiky uznány, pokud jsou v souladu se sdílenou referenční hodnotou společnosti. Na příkladu zavádění inkluzivního vzdělávání v ČR je identifikováno slabé propojení klíčového konceptu modifikovatelnosti s referenční ideou rovnosti šancí. Zprostředkovateli kognitivního jádra změny se nestali výzkumníci, ale tzv. experti zdůrazňující organizační překážky vzdělavatelnosti žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžné škole. Jejich hlasy byly zesíleny médii a v důsledku vedly k tomu, že poznatkové jádro reformy bylo potlačeno. Kognitivní základy změny spočívaly v konfrontaci možností a limitů změnitelnosti dispozic žáků s konceptem vrozených a stabilních dispozic. Na scéně tak zůstal jen spor o abstraktně humanistickou podobu rovnosti šancí.

Profesní učitelské učení a reflexe studentského portfolia

Studie bude sledovat, jak jsme v posledních desetiletích svědky stále naléhavějšího hledání nových cest ve vyhodnocování výsledků inovovaného studia učitelství na univerzitách v České republice i v zahraničí. Při interpretaci změn narážíme na různé potíže teoretické, metodologické, praktické a výzkumné. Výraznou změnou učitelské edukace byl přechod na pětileté magisterské studium oboru Učitelství pro 1. stupeň základních škol, který prošel náročnou diskusí se zástupci vzdělávací politiky v České republice – viz slyšení v Senátu ČR v roce 2002. Zaměřuje se na preferenci profesního učitelského rozvoje po dobu celých pěti let studia učitelství. V této stati se budeme věnovat změně profesního učitelského učení pouze z jednoho zorného úhlu – jako důkazu o výsledku změny na základě předchozích diskusí vzdělávací politiky. Budeme sledovat studentské portfolio jako kvalitativní nástroj k hodnocení a sebehodnocení studentů učitelství pro první stupeň základní školy v průběhu a závěru studia. Rozebereme teoretická východiska volby portfolií jako nástroje ke sledování profesního učení vědního oboru pedagogika v rámci přípravy na učitelství v primární edukaci. Reflexe studentského portfolia může být dokladem, který zachycuje individuální strategie studentů při osvojování pedagogické teorie z primární pedagogiky a hodnocení výsledků reflektované pedagogické praxe. Pedagogická praxe prostupuje spolu s pedagogickou teorií od prvního ročníku pětiletého studia Učitelství pro 1. stupeň základní školy v novém modelu učitelské přípravy ve Zlíně na Fakultě humanitních studií Univerzity Tomáše Bati. V tomto roce jsou dispozici první výsledky reflexe nově zvolené cesty učitelské přípravy. Vyplývají z nich i zajímavé podněty pro vzdělávací politiku ve vztahu k učitelské přípravě v České republice do budoucna.

Přehledová studie výzkumů předškolního vzdělávání v České republice v letech 2011–2020

Studie přináší přehled témat a empirických poznatků z výzkumů provedených v oblasti předškolního vzdělávání v České republice v letech 2011–2020. Navazuje na přehledovou studii výzkumů předškolního vzdělávání v letech 2000–2010. Studie vychází z analýzy výzkumných statí, které byly ve sledovaném období publikovány v odborných časopisech a relevantních sbornících. Předkládaná studie odpovídá na výzkumné otázky: (1) Jaká témata byla ve výzkumech řešena a jaké cíle byly sledovány? (2) Jaké metody byly využívány a na jakých souborech byly studie realizovány? (3) Jaká podstatná zjištění a závěry z těchto studií vyplynuly? Na základě analýzy těchto studií dospěly autorky ke zjištěním, že během sledovaného období byl přesunut publikační důraz do odborných časopisů, nicméně nedošlo k výrazné změně v oblasti zpracovávaných témat. V oblasti metodologie provedených výzkumů je možné sledovat posun ke kvalitativní až smíšené metodologii.

Pád karierního systému pro pedagogické pracovníky v roce 2017 – případová studie vzdělávací politiky

Cíle: Cílem případové studie vzdělávací politiky je přispět k poznání a porozumění fenoménu nepřijetí karierního systému pro pedagogické pracovníky v roce 2017 v širším kontextu přístupů vzdělávací politiky k učitelské profesi po roce 1989. Uvedený případ demonstruje silné a slabé stránky vzdělávací politiky realizované v průběhu posledních let. Metody: K získání odpovědí na hlavní výzkumné otázky - (1) V čem byly hlavní příčiny nepřijetí karierního systému v roce 2017? (2) Jaká byla role klíčových aktérů v procesu ne/přijetí? - byly využity metody kvalitativního výzkumu, zejména analýza dokumentace z jednání Poslanecké sněmovny a Senátu ČR, analýzy masmédií, polostrukturované rozhovory s klíčovými aktéry procesu schvalování a zamítnutí karierního systému. Výsledky: Jsou popsány procesy komunikace a interakce klíčových aktérů vzdělávací politiky a vliv nového subjektu (Pedagogická komora), který se v situaci atomizace profesní komunity do mnoha asociací, zájmových a vlivových skupin stává hlasitým, organizovaným hlasem reprezentujícím populistické postoje učitelské veřejnosti. Dále jsou analyzovány ne/schopnost komunikace ministerstva se zástupci školské praxe a s „opinion makery“, míra politizace v rozhodování, věcná znalost a porozumění politiků odborným otázkám, vliv odborníků a expertních názorů v politickém rozhodování o odborných otázkách řízení školství, vliv sociálních sítí při ovlivňování veřejného mínění apod. Diskuze výsledků a závěry: Je reflektován fenomén „krize expertnosti“ (Nichols, 2017) – trend k ignorování expertních znalostí a výzkumně doložených dat, mizí dialog mezi experty a širší veřejnosti, zesílení jisté formy politické korektnosti, kdy všechny názory jsou považovány za stejně hodnotné, každý názor musí zaznít apod. Součástí tohoto trendu ve veřejném rozhodování je vzestup „agresivní nevědomosti“ chápané jako lpění na vlastním názoru i tváří v tvář protiřečícím faktům. Agresivní nevědomost posilují sociální sítě. Výzkum otevírá řadu otázek věcných, metodologických i etických. Studie nastiňuje příležitosti a rizika české vzdělávací politiky v kontextu dalších aktivit ovlivňujících de/profesionalizaci učitelské profese v ČR.

Únik ze spádových škol: obavy rodičů z „běžné školy“ při nástupu dítěte do 1. třídy

Na úrovni primárního vzdělávání v posledních několika letech vznikají nové typy výběrových tříd umožňující ranou selekci žáků podle kognitivních schopností či rodinného zázemí. Vzhledem k možným důsledkům těchto tříd pro spravedlivý přístup ke vzdělávání je důležité porozumět důvodům, z jakých si je rodiče vybírají. Cílem tohoto textu je objasnit, jaké obavy z „běžné školy“ přispívají k rozhodnutí rodičů zvolit výběrovou třídu při nástupu dítěte do 1. třídy. Výzkumným designem je zakotvená teorie, metodou sběru dat 21 rozhovorů se středostavovskými rodiči zvažujícími výběrové třídy ve městech. Výsledky vykreslují šest kategorií obav vztahujících se k obecné představě rodičů o „běžné české škole“ a týkajících se prostředí školy, přizpůsobování učebního tempa, naplnění rodičovy vzdělávací vize, žákovského složení, narušení harmonie rodinného života a přání rodičů docílit systémové změny. Představené obavy, založené na „horkých“ informacích spíše než na faktech o konkrétních školách, hrají důležitou roli v zamítnutí spádové školy. Diskuse v reakci na tyto obavy navrhuje školám opatření přínosná pro všechny žáky školy jako alternativu ke zřizování výběrových tříd, z nichž mají prospěch pouze někteří.