Možnosti podpory duševního zdraví žáků

Studie z roku 1998 zabývající se negativními zkušenostmi v dětství od­halila nejen vysokou prevalenci v běžné populaci, nýbrž i jejich rozsáhlý a zásadní dopad na duševní a také fyzické zdraví člověka v průběhu celého života. V reakci na alarmující výsledky studie lze sledovat celosvětový trend zvyšování podpory dušev­ního zdraví všech žáků ve školách s ohledem na specifické možnosti podpory žáků, kteří v dětství zažili či zažívají negativní zkušenosti ovlivňující jejich duševní zdraví, chování a vzdělávání. Následující text představuje základní principy trauma respek­tujícího přístupu ve vzdělávání a předkládá možnost jeho systémové implementace zavedením celoškolního rámce pozitivní podpory chování PBIS. Cílem textu je dis­kutovat vhodnost zavedení víceúrovňové podpory dětí s negativními zkušenostmi v dětství projevujícími se problémy v chování prostřednictvím celoškolní tříúrovňové pozitivní podpory chování PBIS. Příspěvek je dělen do šesti částí. Po krátkém úvodu do problematiky je pozornost věnována výskytu a dopadům negativních zkušeností v dětství na život jedince, současným možnostem podpory dětí s negativními zku­šenostmi v českém školství, základním principům trauma respektujícího přístupu, systémovému zavedení trauma respektujícího přístupu prostřednictvím rámce PBIS a možnostem implementace PBIS v českých školách. Rozbor odborné literatury od­krývá společné prvky PBIS s takzvaným trauma respektujícím přístupem, jež podpo­ruje duševní zdraví všech žáků a současně umožňuje školám vhodně podporovat také žáky, kteří prožili nebo prožívají negativní zkušenosti. Implementační rámec PBIS je tedy vhodným systémem podpory duševního zdraví dětí a mladých lidí, který je mož­né adaptovat na české vzdělávání a zavádět v běžných školách.

Srovnání koncepce finanční gramotnosti ČR a vybraných států USA

Přestože se koncept rozvíjení finanční gramotnosti u žáků stal nedílnou součástí edukační a finanční politiky mnoha států, konkrétní podmínky (kulturní, sociální a ekonomické) realizace tohoto konceptu ve školním kurikulu se mohou vý­znamně lišit, což má dopady na samotný obsah vzdělávání. Studie se proto zamě­řuje na analýzu a komparaci standardů finanční gramotnosti, jež jsou stěžejními dokumenty pro finanční vzdělávání, v České republice a ve vybraných státech USA, konkrétně Utahu, Virginii a Tennessee. Srovnání standardů vychází z kvantitativní obsahové analýzy založené na vytvořeném kategoriálním systému. Výsledky studie naznačují nedostatečnou obsáhlost a návodnost standardů finanční gramotnosti Čes­ké republiky. Také zastoupení významových jednotek v rámci kategorií obsahové di­menze nelze považovat za rovnovážné, jelikož je kladen nižší důraz na témata týkající se povolání a makroekonomických poznatků. Dále lze říci, že u českého standardu finanční gramotnosti převládají kognitivně méně náročné aktivity, což platí i u stan­dardů Utahu a Virginie.

Profesní identita studentek učitelství pro mateřské školy a její odraz v portfoliu

Předložená studie přináší pohled na portfolio a jeho místo v reflektivně pojatém přípravném vzdělávání učitelů mateřských škol na Pedagogické fakultě Ma­sarykovy univerzity. Cílem studie je přispět k diskuzi o profesionalizačním pojetí přípravy učitelů mateřských škol s využitím akčního výzkumu výukových strategií a jejich vlivu na proces profesního rozvoje studentek. Úvodní část studie je věnová­na teorii učitelského vzdělávání a analýze klíčového pojmu portfolio, která se opírá o přehledovou studii českých i zahraničních zdrojů. Jádro studie tvoří akční výzkum zaměřený na sledování vlivu kurzu Tvorba profesního portfolia na rozvoj profesní identity studentek. Výsledky studie prezentují, jak kooperativní aktivity a vrstevnické hodnocení rozvíjejí interpersonální dovednosti studentek, podporují jejich sebedů­věru a prohlubují porozumění funkci portfolia jako prostředku sebevyjádření a jejich profesního růstu. Nad rámec akčního výzkumu studie přináší čtyři individualizované portréty studentek, které využily portfolia při státní závěrečné zkoušce.

Mentoring jako prostředek podpory profesního učení studentů učitelství a učitelů

Úvodní část příspěvku je věnována fenoménu mentoringu v učitelství jako nástroje podpory profesního rozvoje učitelů a studentů učitelství. Jsou prezentována teoretická východiska a klíčové koncepty důležité pro hlubší porozumění mentorin­gu. Hlavním cílem studie je prezentovat výsledky kvalitativního výzkumu věnované­ho kontextu, podmínkám a možným bariérám spolupráce mentora a menteeho v uči­telské profesi v širším kontextu hledání prostředků k posílení profesionalizace učitelů a k podpoře jejich celoživotního profesního růstu. Výsledky výzkumu identifikují klí­čové aspekty mentoringu, mezi něž patří dovednost zpětné vazby ze strany mentora a otevřenost reflexi na straně menteeho, stejně jako sebejistota mentora a kultura spolupráce napříč školou. Studie rovněž poukazuje na hlavní přínosy mentoringu pro začínající učitele, studenty učitelství, pro učitele s delší praxí, pro rozvoj školy i pro školství obecně.

Using eye-tracking to investigate teacher gaze: Data accuracy and drawing of meaningful dynamic areas of interest in video stimuli

Studie, které zkoumají pozornost učitelů skrze eye-tracking vykazují velkou různorodost co se týče stylu reportování a pohledu na kvalitu dat. Důvodem může být to, že eye-tracking je v oblasti výzkumu učitele poměrně novou metodou a systematická metodologická doporučení prozatím neexistují. To se týká především kvality sbíraných dat (tedy přesnosti) a způsobu jejich zpracování skrze vykreslení dynamických oblastí zájmu (areas of interest, AOI) ve video stimulech. Předkládaná studie zkoumá vliv různých hladin akceptované přesnosti dat na počet fixací a tři způsoby vykreslení AOI (AOI ve tvaru žáka kreslená pomocí křivek; AOI tváře žáka kreslená pomocí oválů; AOI oblasti žáka vykreslená obdélníkem) na standardní eye-trackingové proměnné: počet fixací, počet pohledů (glances) a délka fixace. 62 účastníků sledovalo video stimul s pěti označenými žáky, kteří představovali cílové AOI. Byla provedena jednoduchá analýza rozptylu s cílem určit vliv různých hladin přesnosti dat (>1°, > 0.5° to ≤ 1.0°, and ≤ 0.5°) na počet ficaxí. Vliv tří typů vykreslení dynamických AOI byl zkoumán pomocí několika jendofaktorových analýz rozptylu s opakovaným měřením. Výsledky neukázaly významný rozdíl mezi jednotlivými hladinami přesnosti. Významné rozdíly byly ale pozorovány u různých typů AOI. Při použití obdélníků bylo zaznamenáno více fixací a více návštěv AOI než u dalších dvou typů AOI. Nejdelší průměrné fixace byly zaznamenány u AOI zaměřených pouze na tváře žáků. Tyto výsledky nazančují, že je nutné zvážit výběr tvaru AOI v závislosti na výzkumné otázce a pozice AOI v prostoru a zároveň věnovat pozornost přesnosti dat.

Benefits of using the eye-tracking method for qualitative observation of students’ multiplechoice physics tasks solution process

Metoda oční kamery se v rámci různých studií ukázala jako vhodnou pro studování kognitivních procesů žáků. V článku se zaměříme na výhody použití metody sledováním žáků středních škol při řešení testu s otázkami s výběrem odpovědi. Konkrétně se zaměříme na kvalitativní analýzu dat týkajících se pohybů očí dvou žákyň řešících úlohy z fyziky. Obě žákyně řešily všechny testové úlohy nesprávně, obě navíc vybraly jako odpověď stejné alternativy. V případě klasického zadání testu (vyplňování papírových dotazníků), bychom dostali od obou žákyň naprosto stejný výstup. Data z oční kamery nám však ukázala jak podobné přístupy řešení, tak i důležité odlišnosti, na základě kterých by pak vyučující pracovali s každou dívkou odlišně. Obě dívky četly zadání pozorně a věnovaly důraz klíčovým pojmům. Je tedy zřejmé, že špatná volba odpovědi nejde na vrub nedostatečného čtení zadání. Obě dívky zřejmě mají typickou miskoncepci týkající se 1. Newtonova zákona. Liší se zejména v jejich jistotě výběru odpovědi. Eva byla v odpovídání rychlejší a zabývala se zejména možností, kterou nakonec vybrala jako odpověď. Naproti tomu Jana se velmi často vracela k zadání, často nejprve přemýšlela o odpovědi, kterou nakonec nevybrala jako správnou. U Evy jsme pozorovali netypické vertikální sakády nad vybranými klíčovými pojmy. Jana při pohledu na spíše ilustrativní obrázek projevila typickou miskoncepci “graf jako obrázek”. Detailní analýzou jsme ukázali, že souhrnná data na tzv. oblast zájmu mohou být zavádějící, pokud je tato oblast příliš velká (např. jedna alternativa v testové otázce). Dále jsme představili možné indikátory pro kvalitativní analýzu a možnosti vizualizace zpětných sakád.