The Legal Defect in the Conditional Prohibition of Manual Scavenging in India

This article problematizes the definitional discourse of manual scavenging in Indian legislative interven-tions and its judicial treatment by the Supreme Court of India. It assesses the evolution of the definition of manual scavenging and the judicial treatment of it to cull out the insufficiency of legal doctrines and judicial interpretations in its elimination. It is argued that the career of legal prohibition of manual scavenging, despite deploying new measures to promote the elimination and rehabilitation, is antithetical to the very objectives of the legislations due to a paradoxical definitional discourse. The paradox is discerned by problema-tizing the condition-based permissibility of manual scavenging, where the usage of protective gear is the excluding criterion for identifying manual scavengers and perpetuates the practice. This condition-based permissibility has been a key burden on the discourse of elimination, as no such measures, it is argued, can mitigate discrimination, humiliation and stigma faced by manual scavengers. After identifying the conditional prohibition of manual scavenging, the article makes normative suggestions towards the adoption of a non-condition–based complete prohibition approach rooted in the understanding of human dignity. This must be complemented with the complete rehabilitation of individuals and complete mechanization of sewage work.

Domestic Judicial Treatment of European Court of Human Rights Case Law – příběh o kabátu, který naše soudy nosí dál než košili

Tento článek nabízí kontextuální kritické postřehy při čtení knihy Domestic Judicial Treatment of European Court of Human Rights Case Law: Beyond Compliance (KOSAŘ, D. et al. Routledge, 2020) s přesahy do současných diskuzí ohledně legitimity judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Autor vychází ze své osobní zkušenosti s fungováním Evropského soudu pro lidská práva, Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu a konfrontuje své postřehy se zjištěními knihy. Poukazuje na slabší momenty knihy, přidává svá pozorování a také návrhy na další výzkum, který by se mohl zaměřit zejména na práci s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva ze strany nižších soudů.

Vztahy normativních systémů a vrcholných soudů

Příspěvek reflektuje některé myšlenky knihy Domestic Judicial Treatment of European Court of Human Rights Case Law. Beyond Compliance, a to s použitím zdánlivě rozdílných přístupů k analýze rozhodovací činnosti soudů: autoři používají argumenty politické vědy, systémové teorie práva i obecné právní teorie. Hlavním cílem příspěvku je poukázat na skutečnost, že analýza autorů není vypovídající jen o vztazích vnitrostátních a mezinárodních soudů, nýbrž dost možná šířeji i celých normativních systémů v současném pluralistickém uspořádání.

Judikatura Evropského soudu pro lidská práva v praxi Nejvyššího správního soudu

Tento text se zaměřuje na kapitolu knihy Domestic Judicial Treatment of European Court of Human Rights Case Law: Beyond Compliance (KOSAŘ, D. et al. Routledge, 2020) věnovanou používání judikatury Evropského soudu pro lidská práva Nejvyšším správním soudem. Článek poukazuje na další důležité aspekty, které ovlivňují používání judikatury ESLP českými vrcholnými soudy. Tyto aspekty vyniknou zejména při srovnání se situací v Maďarsku a Polsku. Článek dále kriticky komentuje judikaturu Ústavního soudu při posuzování souladu zákona a mezinárodní lidskoprávní normy. Konečně, autor nabízí své situované úvahy soudce Nejvyššího správního soudu k případům, kdy se vnitrostátní soud vymezí proti rozsudku Evropského soudu pro lidská práva.

Úvaha nad knihou Domestic Judicial Treatment of European Court of Human Rights Case Law: Beyond Compliance

Tento text oceňuje přínos knihy Domestic Judicial Treatment of European Court of Human Rights Case Law: Beyond Compliance (KOSAŘ, D. et al. Routledge, 2020), a to zejména jako případové studie požívání judikatury Evropského soudu pro lidská práva českými vrcholnými soudy. Poukazuje však na to, že autoři svůj příspěvek k poznání v některých aspektech ne zcela vysvětlili. Upozorňuje také na některá zjištění knihy, kterým by prospěla propracovanější argumentace a přesvědčivější propojení mezi daty a závěry z nich vyvozovanými.

Poznámky na okraj výsledků výzkumu k vnitrostátnímu soudcovskému zacházení s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva

Na okraj knihy Domestic Judicial Treatment of European Court of Human Rights Case Law. Beyond Compliance, jež je zprávou o tom, jak naše vrcholné soudy naplňují Evropskou úmluvu o lidských právech, autor ve svých poznámkách konstatuje, že nenaplňování Úmluvy je protisystémové jednání a vnitrostátní soudy by v pochybnostech či při nesouhlasu měly s Evropským soudem pro lidská práva zásadně vést dialog. To, že výzkum neodhalil žádné závažné nedostatky, zapadá do příznivého kontextu České republiky a aktivit souvisejících s výkonem rozsudků Soudu. Odpovědi všech tří vrcholných soudů na právní problémy analyzované na mikroúrovni nemusí být z hlediska judikatury Soudu vždy uspokojivé (zásada ne bis idem nebo úřední změna pohlaví). Někdy musejí soudy reagovat na obavy zákonodárce z otevření právní úpravy (restituce majetku nebo regulace nájemného). V oblasti vzdělávání romských dětí se soudy prakticky neangažovaly, a to pro nedostatek vhodných návrhů na zahájení řízení. Kniha je podle autora článku kamínkem v dosud nedokončené mozaice zkoumání problematiky dodržování lidskoprávních závazků státy.

Beyond Compliance: odpověď autorů

Tento příspěvek je koncipován jako odpověď autorů monografie Domestic Judicial Treatment of European Court of Human Rights Case Law: Beyond Compliance (KOSAŘ, D. et al. Routledge, 2020) na reakce komentátorů v tomto sympoziu. Rekapitulujeme východiska monografie a rozvíjíme některé v knize obsažené argumenty s ohledem na připomínky komentátorů. Článek reflektuje poznámky a stěžejní body, které komentátoři nadnesli: v první části se věnuje přesnějšímu vysvětlení metodologických východisek našeho přístupu k soudcovskému zacházení s judikaturou ESLP, ve druhé části se hlouběji zamýšlí nad tím, jak by bylo možné integrovat připomínky komentátorů, a následně otevírá diskusi, jak dál postupovat ve výzkumu vnitrostátního života EÚLP a judikatury ESLP.

How to Manage the Unmanageable: Inconsistent Ottoman Strategies to Prevent Prostitution

Based on narratives, including ‘urban legends’, and Ottoman archival sources, this article deals with prostitution in the Ottoman Empire in view of its legal and judicial treatment according to both Sharia and sultanic law. Ottoman policies towards prostitution included measures and punishments ranging from milder (imprisonment, expulsion, taxation, legalization of brothels) to harsher (death sentence and corporal punishment). Since the Ottoman Empire included territories of a great variety of peoples and local customs the measures applied changed over time and varied across places. The author puts forward the hypothesis that the harshness of punishment depended perhaps also on the impact of conservative religious circles such as the Kadizâdelis and Mujaddidiyah.

Educación, jueces y constitución, 1978-2020 (II): los derechos mentales y educativos de los menores

This essay concerns the respect in Spain of the mental, (in)formative, and educational rights recognized in the 1989 Convention on the Rights of the Child, especially in relation to the rights of parents to have their children receive religious and moral training in accordance with their convictions (art. 27.3 of 1978 Constitution). After a historical reference to the aforementioned rights of minors, the article offers an analysis of the Convention and its legal development in Spain; the nature, propietorship and limits of the rights alluded to of the parents; the child’s freedom of thought, conscience and religion; and the judicial treatment of both rights in cases of divergence or conflict are analysed.