scholarly journals Afektivní dimenze environmentální gramotnosti žáků 2. stupně ZŠ

2020 ◽  
Vol 10 (2) ◽  
pp. 80-102
Author(s):  
Silvie Svobodová

Afektivní dimenze environmentální gramotnosti představuje složku, jíž je v rámci testování environmentální gramotnosti věnována v posledních letech nejvýznamnější pozornost v zahraničí i u nás. Mezi nejčastěji používané nástroje lze řadit NEP (New Environmental Paradigm), 2-MEV (2 Major Environmental Values), NRS (Nature relatedness scale) a MSELS (Middle School Environmental Literacy Survey). Studie představuje výsledky testování uvedených nástrojů. Jsou zde popsány jejich psychometrické vlastnosti, reliabilita a validita, a analyzován vliv demografických proměnných (pohlaví, věk, ročník, velikost bydliště) na environmentální postoje 2. stupně ZŠ. Cílovou skupinu tvořili žáci 6. až 9. ročníků základních škol napříč Českou republikou. Reliabilita a validita všech nástrojů byla prokázána. Koeficient Cronbachova alfa dosahoval přijatelných hodnot (α > 0,7). Obsahová a konstruktová validita byla diskutována v kontextu řady již publikovaných výzkumů, v případě nástroje MSELS byla konstruktová validita potvrzena zvlášť a u zbývajících nástrojů také souběžná kriteriální validita. Analýza vlivu proměnných přinesla protikladná zjištění. Vztah jednotlivých proměnných k míře afektivní dimenze se jako signifikantní jevil pouze u některých z nich, především u 2-MEV a MSELS. Na základě výsledků lze tedy konstatovat, že se jedná o nestálé faktory ve vztahu k afektivní dimenzi environmentální gramotnosti žáků 2. stupně ZŠ. Testované nástroje lze ovšem doporučit k měření uvedeného konstruktu u dané cílové skupiny.

2018 ◽  
Vol 9 (2) ◽  
pp. 80-101
Author(s):  
Silvie Svobodová ◽  
Roman Kroufek

Příspěvek prezentuje výsledky verifikace využitelnosti výzkumného nástroje MSELS (Middle School Environmental Literacy Survey) na základních školách v České republice. Testovány byly vybrané psychometrické vlastnosti škály jako celku i jejích jednotlivých segmentů. Zjištění byla konfrontována s výsledky prvního použití nástroje při národním výzkumu environmentální gramotnosti v USA (McBeth & Volk, 2010; McBeth et al., 2011), který probíhal u žáků šestých a osmých tříd. Cílovou skupinou výzkumu představovaného v tomto příspěvku byli žáci 6.–9. tříd základních škol v regionu Žatec. Důkazy pro validitu interpretace získaných dat byly hledány ve všech oblastech doporučovaných Standardy pro pedagogické a psychologické testování (AERA, APA & NCME, 2014). Ve většině případů se podařilo předložit uspokojivý soubor dokladů, které podporují využití škály u žáků druhého stupně ZŠ. Reliabilita škál Postoje, Jednání a Senzitivita dokládaná koeficienty jejich vnitřní konzistence dosáhla akceptovatelných hodnot (α > 0,75) a tyto škály je možné doporučit pro realizaci výzkumů. U škály Znalosti byla zjištěna nízká reliabilita (α = 0,55).Její aplikace je možná, avšak zjištěná data musí být vzhledem k reliabilitě interpretována obezřetně.


Envigogika ◽  
2018 ◽  
Vol 13 (2) ◽  
Author(s):  
Silvie Svobodová

Článek představuje výsledky komparativní analýzy zaměřené na environmentálně odpovědné jednání, tj. konativní dimenzi environmentální gramotnosti, českých a slovenských žáků 2. stupně ZŠ. V rámci studie byla použita dílčí škála komplexního výzkumného nástroje Middle School Environmental Literacy Survey (MSELS) (McBeth et al., 2008) zjišťující environmentálně odpovědné jednání. Uvedený nástroj nebyl v obou zemích dosud aplikován. Na základě analýzy výsledků byl identifikován signifikantní vliv pohlaví, věku, ročníku a volnočasových aktivit na environmentálně odpovědné jednání žáků, přičemž se mezi českými a slovenskými žáky neprojevil statisticky významný rozdíl.


2009 ◽  
Author(s):  
Elizabeth Nisbet ◽  
John M. Zelenski ◽  
Steven A. Murphy

2017 ◽  
Vol 8 (1) ◽  
Author(s):  
Vlastimil Chytrý ◽  
Roman Kroufek

Článek je metodologického charakteru a věnuje se primárně možnostem zpracování dat získaných na základě Likertova škálování. Nakládání s takovým typem dat nejprve představuje v obecné rovině a poté ukazuje, jak pracovat s konkrétními daty z oblasti environmentální výchovy. Konkrétně jde o data získaná pomocí škály Nature relatedness scale, která je určena ke zjišťování vztahu jedince k přírodě kvantitativní cestou. Autoři si dali za cíl popsat způsob zpracování dat získaných pomocí Likertovy škály a reflektovat celý postup na konkrétních, reálně získaných datech z oblasti environmentální gramotnosti. Své závěry opírají o řadu výzkumů.


2008 ◽  
Vol 41 (5) ◽  
pp. 715-740 ◽  
Author(s):  
Elizabeth K. Nisbet ◽  
John M. Zelenski ◽  
Steven A. Murphy

EDUSAINS ◽  
2019 ◽  
Vol 10 (2) ◽  
pp. 301-308
Author(s):  
Widy - Anggraini ◽  
Puguh - Karyanto ◽  
Sarwanto - Sarwanto

EDUCATION FOR SUSTAINABLE DEVELOPMENT (EfSD): KESENJANGAN INDIKATOR UNTUK PENCAPAIAN LITERASI LINGKUNGAN DALAM KURIKULUM SEKOLAH MENENGAH PERTAMAAbstractEnvironmental education is one way to empower the environment where literacy can support sustainable development programs known as Education for Sustainable Development (EfSD). This study aimed to analyze the environmental literacy indicators in the curriculum of middle schools. The lesson plan in the middle school became the main subject for document analysis. This research is evaluation research. The data were collected with non-test techniques in the form of interviews and documentation. Qualitative analysis in the form of a matrix became the instrument used to analyze the gap of the indicators of the ideal knowledge and those of the aktual knowledge. The results indicated that out of 20 aktual indicators, there were 10 irrelevant indicators with the ideal indicators according to the New Ecological Paradigm (NEP) and the ecological concept according to Lewinsohn. The gap between indicators of achieving environmental literacy can be overcome by substituting the overall ecological concept in the lesson plan for the environment-related material. The existence of a strong ecological concept is expected to be the initial provision for students to empower environmental literacy.AbstrakPendidikan lingkungan menjadi salah satu cara untuk memberdayakan literasi lingkungan sehingga dapat mendukung program pembangunan berkelanjutan atau dikenal sebagai Education for Sustainable Development (EfSD). Penelitian ini bertujuan untuk menganalisis kesenjangan indikator pencapaian literasi lingkungan dalam kurikulum sekolah menengah pertama (SMP). Rencana perangkat pembelajaran di SMP menjadi subjek utama dokumen yang dianalisis. Jenis penelitian yang digunakan adalah penelitian evaluasi (evaluation research). Pengumpulan data dilakukan dengan teknik non-tes berupa wawancara dan dokumentasi. Analisis kualitatif dalam bentuk matriks menjadi alat yang digunakan dalam menganalisis kesenjangan indikator pengetahuan ideal dengan indikator aktual. Hasil penelitian menunjukkan bahwa dari 20 indikator aktual terdapat 10 indikator yang tidak relevan dengan indikator ideal menurut New Ecological Paradigm (NEP) dan konsep ekologi menurut Lewinsohn. Kesenjangan antara indikator pencapaian literasi lingkungan dapat diatasi dengan mensubstitusi konsep ekologi secara utuh kedalam rencana pelaksanaan pembelajaran untuk materi yang berhubungan dengan lingkungan. Adanya konsep ekologi yang kuat diharapkan dapat menjadi bekal sejak dini bagi siswa untuk memberdayakan literasi lingkungan.


2017 ◽  
Vol 28 (2) ◽  
pp. 111-118
Author(s):  
Fatma Bahar ◽  
◽  
Elvan Sahin ◽  

Science education has changed in recent decades with respect to key issues faced in this century. These issues such as renewable energy, waste management, air quality and biodiversity require dealing with transition towards a sustainable future. Thus, to contribute to the reconceptualization of science education in a developing country, the present study aimed to assess (1) Turkish middle school students' environmentally responsible behaviors, nature relatedness, and motive concerns and (2) the power of environmental motive concerns and nature relatedness in predicting the related behaviors. Measuring tools covering the Nature Relatedness Scale, the Environmental Motive Concerns, and Children's Responsible Environmental Behavior Scale were administered to middle school students in the northern part of Turkey. The results indicated that these students reflected an external nature-related worldview. Regarding their behaviors, it was revealed that the students frequently engaged in some actions linked to physical and economic contribution to the environmental quality. However, they did not demonstrate any actions on political commitment although they were very concerned about the environmental issues. Examining the predictors of their responsible environmental behaviors, a linear combination of these attributes significantly contributed to explaining such behaviors. This study provided practical tips for science and sustainability educators in that children could be provided with some opportunities to get in touch with nature and appreciate value of being in nature.


Author(s):  
Nudar Yurtsever ◽  
Duriye Esra Angın

A study was conducted using a correlational screening model to determine the mediating effect of altruism in the relationship between empathic tendencies, the nature relatedness and environmental consciousness. The participants of the study, selected via random cluster sampling design, are composed of 305 pre-school teachers working in pre-schools and kindergartens in a city located in Turkey’s Aegean region. The ‘Empathic Tendency Scale’, ‘Altruism Scale’, ‘Nature Relatedness Scale’, and ‘Environmental Consciousness Scale’ were used as data collection tools. The analyses of the sub-purposes were carried out using the PROCESS macro (Model 4) developed by Andrew Hayes using the SPSS infrastructure. When the study results were examined, the indirect effects of the empathic tendency on nature relatedness and environmental consciousness were found to be significant. Thus, altruism was the mediator for the relationship between the empathic tendency and nature relatedness (β=.13, 95% BCA CI [.08; .19]) and for the relationship between emphatic tendency and environmental consciousness (β=.36, %95 BCA CI [.18; .57]).


Sign in / Sign up

Export Citation Format

Share Document