scholarly journals Konativní dimenze environmentální gramotnosti českých a slovenských žáků 2. stupně ZŠ

Envigogika ◽  
2018 ◽  
Vol 13 (2) ◽  
Author(s):  
Silvie Svobodová
Keyword(s):  
Middle School ◽  
Environmental Literacy ◽  
Literacy Survey

Článek představuje výsledky komparativní analýzy zaměřené na environmentálně odpovědné jednání, tj. konativní dimenzi environmentální gramotnosti, českých a slovenských žáků 2. stupně ZŠ. V rámci studie byla použita dílčí škála komplexního výzkumného nástroje Middle School Environmental Literacy Survey (MSELS) (McBeth et al., 2008) zjišťující environmentálně odpovědné jednání. Uvedený nástroj nebyl v obou zemích dosud aplikován. Na základě analýzy výsledků byl identifikován signifikantní vliv pohlaví, věku, ročníku a volnočasových aktivit na environmentálně odpovědné jednání žáků, přičemž se mezi českými a slovenskými žáky neprojevil statisticky významný rozdíl.

scholarly journals Afektivní dimenze environmentální gramotnosti žáků 2. stupně ZŠ

2020 ◽  
Vol 10 (2) ◽  
pp. 80-102
Author(s):  
Silvie Svobodová
Keyword(s):  
Middle School ◽  
Environmental Literacy ◽  
Environmental Values ◽  
Nature Relatedness ◽  
Literacy Survey ◽  
Nature Relatedness Scale ◽  
New Environmental Paradigm

Afektivní dimenze environmentální gramotnosti představuje složku, jíž je v rámci testování environmentální gramotnosti věnována v posledních letech nejvýznamnější pozornost v zahraničí i u nás. Mezi nejčastěji používané nástroje lze řadit NEP (New Environmental Paradigm), 2-MEV (2 Major Environmental Values), NRS (Nature relatedness scale) a MSELS (Middle School Environmental Literacy Survey). Studie představuje výsledky testování uvedených nástrojů. Jsou zde popsány jejich psychometrické vlastnosti, reliabilita a validita, a analyzován vliv demografických proměnných (pohlaví, věk, ročník, velikost bydliště) na environmentální postoje 2. stupně ZŠ. Cílovou skupinu tvořili žáci 6. až 9. ročníků základních škol napříč Českou republikou. Reliabilita a validita všech nástrojů byla prokázána. Koeficient Cronbachova alfa dosahoval přijatelných hodnot (α > 0,7). Obsahová a konstruktová validita byla diskutována v kontextu řady již publikovaných výzkumů, v případě nástroje MSELS byla konstruktová validita potvrzena zvlášť a u zbývajících nástrojů také souběžná kriteriální validita. Analýza vlivu proměnných přinesla protikladná zjištění. Vztah jednotlivých proměnných k míře afektivní dimenze se jako signifikantní jevil pouze u některých z nich, především u 2-MEV a MSELS. Na základě výsledků lze tedy konstatovat, že se jedná o nestálé faktory ve vztahu k afektivní dimenzi environmentální gramotnosti žáků 2. stupně ZŠ. Testované nástroje lze ovšem doporučit k měření uvedeného konstruktu u dané cílové skupiny.

scholarly journals Možnosti využití škály MSELS pro testování environmentální gramotnosti na základních školách v České republice

2018 ◽  
Vol 9 (2) ◽  
pp. 80-101
Author(s):  
Silvie Svobodová ◽  
Roman Kroufek
Keyword(s):  
Middle School ◽  
Environmental Literacy ◽  
Literacy Survey

Příspěvek prezentuje výsledky verifikace využitelnosti výzkumného nástroje MSELS (Middle School Environmental Literacy Survey) na základních školách v České republice. Testovány byly vybrané psychometrické vlastnosti škály jako celku i jejích jednotlivých segmentů. Zjištění byla konfrontována s výsledky prvního použití nástroje při národním výzkumu environmentální gramotnosti v USA (McBeth & Volk, 2010; McBeth et al., 2011), který probíhal u žáků šestých a osmých tříd. Cílovou skupinou výzkumu představovaného v tomto příspěvku byli žáci 6.–9. tříd základních škol v regionu Žatec. Důkazy pro validitu interpretace získaných dat byly hledány ve všech oblastech doporučovaných Standardy pro pedagogické a psychologické testování (AERA, APA & NCME, 2014). Ve většině případů se podařilo předložit uspokojivý soubor dokladů, které podporují využití škály u žáků druhého stupně ZŠ. Reliabilita škál Postoje, Jednání a Senzitivita dokládaná koeficienty jejich vnitřní konzistence dosáhla akceptovatelných hodnot (α > 0,75) a tyto škály je možné doporučit pro realizaci výzkumů. U škály Znalosti byla zjištěna nízká reliabilita (α = 0,55).Její aplikace je možná, avšak zjištěná data musí být vzhledem k reliabilitě interpretována obezřetně.

scholarly journals EDUCATION FOR SUSTAINABLE DEVELOPMENT (EfSD): GAP OF INDICATORS FOR ENVIRONMENTAL LITERACY ACHIEVEMENT IN THE MIDDLE SCHOOL CURRICULUM

EDUSAINS ◽  
2019 ◽  
Vol 10 (2) ◽  
pp. 301-308
Author(s):  
Widy - Anggraini ◽  
Puguh - Karyanto ◽  
Sarwanto - Sarwanto
Keyword(s):  
Middle School ◽  
Sustainable Development ◽  
Lesson Plan ◽  
Evaluation Research ◽  
Environmental Literacy ◽  
Education For Sustainable Development ◽  
New Ecological Paradigm ◽  
Ecological Concept ◽  
Ecological Paradigm ◽  
The Ideal

EDUCATION FOR SUSTAINABLE DEVELOPMENT (EfSD): KESENJANGAN INDIKATOR UNTUK PENCAPAIAN LITERASI LINGKUNGAN DALAM KURIKULUM SEKOLAH MENENGAH PERTAMAAbstractEnvironmental education is one way to empower the environment where literacy can support sustainable development programs known as Education for Sustainable Development (EfSD). This study aimed to analyze the environmental literacy indicators in the curriculum of middle schools. The lesson plan in the middle school became the main subject for document analysis. This research is evaluation research. The data were collected with non-test techniques in the form of interviews and documentation. Qualitative analysis in the form of a matrix became the instrument used to analyze the gap of the indicators of the ideal knowledge and those of the aktual knowledge. The results indicated that out of 20 aktual indicators, there were 10 irrelevant indicators with the ideal indicators according to the New Ecological Paradigm (NEP) and the ecological concept according to Lewinsohn. The gap between indicators of achieving environmental literacy can be overcome by substituting the overall ecological concept in the lesson plan for the environment-related material. The existence of a strong ecological concept is expected to be the initial provision for students to empower environmental literacy.AbstrakPendidikan lingkungan menjadi salah satu cara untuk memberdayakan literasi lingkungan sehingga dapat mendukung program pembangunan berkelanjutan atau dikenal sebagai Education for Sustainable Development (EfSD). Penelitian ini bertujuan untuk menganalisis kesenjangan indikator pencapaian literasi lingkungan dalam kurikulum sekolah menengah pertama (SMP). Rencana perangkat pembelajaran di SMP menjadi subjek utama dokumen yang dianalisis. Jenis penelitian yang digunakan adalah penelitian evaluasi (evaluation research). Pengumpulan data dilakukan dengan teknik non-tes berupa wawancara dan dokumentasi. Analisis kualitatif dalam bentuk matriks menjadi alat yang digunakan dalam menganalisis kesenjangan indikator pengetahuan ideal dengan indikator aktual. Hasil penelitian menunjukkan bahwa dari 20 indikator aktual terdapat 10 indikator yang tidak relevan dengan indikator ideal menurut New Ecological Paradigm (NEP) dan konsep ekologi menurut Lewinsohn. Kesenjangan antara indikator pencapaian literasi lingkungan dapat diatasi dengan mensubstitusi konsep ekologi secara utuh kedalam rencana pelaksanaan pembelajaran untuk materi yang berhubungan dengan lingkungan. Adanya konsep ekologi yang kuat diharapkan dapat menjadi bekal sejak dini bagi siswa untuk memberdayakan literasi lingkungan.

scholarly journals ANALISIS TINGKAT LITERASI  LINGKUNGAN MAHASISWA FKIP UNIVERSITAS MULAWARMAN DENGAN TRANSFORMASI SKOR NELA (NATIONAL ENVIRONMENTAL LITERACY ASSESSMENT)

2021 ◽  
Vol 1 (1) ◽  
pp. 38-51
Author(s):  
Ruqoyyah Nasution
Keyword(s):  
Acid Mine Drainage ◽  
Middle Schools ◽  
Mine Drainage ◽  
Environmental Literacy ◽  
Survey Instrument ◽  
Literacy Assessment ◽  
Acid Mine ◽  
Literacy Survey ◽  
National Environmental

Sumber daya alam Indonesia begitu banyak salah satunya adalah sumber daya alam berupa batubara. Kalimantan Timur merupakan salah satu provinsi dengan sumber batubara yang melimpah. Masyarakat dan perusahaan menjadikan batubara menjadikan batubara di Kalimantan Timur sebagai sumber pendapatan. Batubara tidak hanya memberikan dampak positif tapi  juga memiliki dampak negatif salah satunya sisa galian batubara yang berupa kolam-kolam raksasa yang menjadi Drainase Tambang Asam  (Acid Mine Drainage). Hal ini menjadi perhatian khusus bagi peneliti untuk mengetahui kesadaran terhadap lingkungan dengan melihat tingkat Literasi Lingkungan masyarakat Kalimantan timur Lingkungan khususnya Mahasiswa pendidikan MIPA FKIP UNMUL. Metode dalam penelitian ini adalah Deskriptif, dengan instrument berupa tes literasi lingkungan yang diadapatasi dan dimodifikasi dari Middle Schools Environmental Literacy Survey/ Instrument (MSELS/ I). Analisis tingkat literasi lingkungan ditransformasikan menggukan pensekoran dari NELA (National Environmental Literacy Assessmen). Dalam pensekoran NELA terdapat empat domain yaitu 1). pengetahuan; 2). Keterampilan kognitif; 3). Sikap; dan 4). Perilaku. Hasil penelitian memperlihatkan bahwa literasi lingkungan mahasiswa FKIP ada pada katagori “Sedang”. Dari katagori tersebut dapat digunakan sebagai dasar untuk meningkatkan literasi lingkungan mahasiswa FKIP Universitas Mulawarman.

scholarly journals Environmental, Institutional, and Demographic Predictors of Environmental Literacy among Middle School Children

PLoS ONE ◽  
2013 ◽  
Vol 8 (3) ◽  
pp. e59519 ◽  
Author(s):  
Kathryn T. Stevenson ◽  
M. Nils Peterson ◽  
Howard D. Bondell ◽  
Angela G. Mertig ◽  
Susan E. Moore
Keyword(s):  
Middle School ◽  
School Children ◽  
Environmental Literacy ◽  
Middle School Children ◽  
Demographic Predictors

Adolescent Students Who Stutter: A Qualitative Exploration of School Experiences

2019 ◽  
Vol 4 (6) ◽  
pp. 1327-1336
Author(s):  
Tiffany R. Cobb ◽  
Derek E. Daniels ◽  
James Panico
Keyword(s):  
High School ◽  
Middle School ◽  
Peer Relationships ◽  
Speech Therapy ◽  
School Setting ◽  
Image Data ◽  
School Experiences ◽  
Adolescent Students ◽  
Therapy Decision ◽  
Qualitative Phenomenological

Purpose The purpose of this study was to explore the ways in which adolescent students who stutter perceive their school experiences. Method This study used a qualitative, phenomenological research design. Semistructured interviews were conducted with 7 adolescent students who stutter (3 in middle school and 4 in high school). Participants were interviewed about their school experiences, including the effects of stuttering on academics, learning, teacher relationships, peer relationships, speech therapy experiences, and self-image. Data analysis consisted of transcribing interviews and analyzing them for emerging themes. Results Findings revealed that participants described a variety of experiences around the school setting. Participants reported less favorable middle school experiences. Middle school participants reflected more on teasing, bullying, and feelings of embarrassment, whereas high school participants revealed that teachers, staff, and peers were receptive and accepting of them and their stuttering. All participants reported that their speech therapy helped with classroom participation. Conclusions As a result of the participants' varied experiences, it is important to listen to and incorporate the voices of students who stutter into school, classroom, and therapy decision-making practices.

Sign in / Sign up

Export Citation Format

Share Document